Geneticky modifikované organismy, neboli GMO. Když se tento název zmíní, leckomu vstávají vlasy hrůzou. V jedné anketě u našich západních sousedů dokonce mnoho respondentů odpovědělo, že se GMO bojí kvůli obsahu DNA v rostlině, která v té “normální” přece není. Je však tento strach opodstatněný? Pojďme se společně podívat pod pokličku tohoto kontroverzního tématu.
CO TO VLASTNĚ JE GMO?
Pro začátek je nutno vyjasnit, že každý živý organismus obsahuje DNA. Ať už se jedná o zvířata, bakterie či rostliny - cokoliv, co žije, obsahuje genetickou informaci. Co se týče GMO, jejich přesnou definici najdeme v zákoně č. 78/2004 Sb.. Ten říká, že geneticky modifikované organismy jsou organismy, kterým byl uměle vložen či vyňat konkrétní genetický materiál (DNA). Přeneseně tak můžeme říct, že se jedná o cílené šlechtění a změnu daného organismu.
NIC NOVÉHO, KŘÍŽENÍM ROSTLIN SE ZABÝVAL UŽ J. G. MENDEL
Právě procesem šlechtění, neboli křížením vhodných jedinců nesoucích požadované či lepší vlastnosti, se člověk snažil vylepšovat svět okolo sebe od nepaměti. Toto šlechtění bylo prováděno jak na potravinách (obilí), tak na domácích zvířatech. Ani lidé se šlechtění nevyhnuli, ať už si lepšího partnera vybírali dobrovolně nebo jim byl přiřazen systémem. I dnes se klasické šlechtění potravin stále využívá, namísto vybírání vhodných plodin však vnášíme náhodné genetické změny (tzv. mutace). Ve snaze náhodně vytvořit výhodnější varianty plodin jsou rostliny vystaveny působení chemických látek či UV záření. Tento typ vylepšování není příliš efektivní a nelze nikdy zaručit, zda bude opravdu dosaženo zamýšleného vylepšení, či dojde k vytvoření organismu neschopného života, ba dokonce nesoucího zdravotní rizika pro okolí. Geneticky modifikované organismy jsou naproti tomu vyrobeny moderními biotechnologickými postupy za dodržování striktních podmínek a legislativních opatření dle prováděcí vyhlášky 209/2004 Sb. Než se GMO dostane ke spotřebitelům, projde také množstvím testování zdravotních rizik. Za nedodržení jakýchkoliv pravidel práce s GMO lze uložit pokutu až 5 milionů korun.
DOVEDETE SI PŘEDSTAVIT LÉČBU CUKROVKY BEZ INZULINU?
GMO se však neobjevily z ničeho nic. Pro samotný rozvoj molekulárních metod byly podstatné roky 1953, kdy byla popsána struktura dvoušroubovice DNA, a rok 1967, ve kterém byl rozluštěn genetický kód. Historie GMO jako taková se dá datovat do 70. let minulého století, konkrétně do roku 1973. Tehdy poprvé došlo k přenosu cizorodého genetického materiálu do bakterie, což je považováno za prvotní krok cílené manipulace. Jakmile bylo známo, jak cizorodé úseky DNA vkládat a uchovat, první produkty GMO na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1978 byl poprvé na světě vyroben inzulin pro léčbu cukrovky vložením jeho genu do bakterií. V roce 1982 byl po řádných klinických testech schválen pro použití v medicíně a od té doby zcela nahradil do té doby používaný, avšak ne příliš efektivní a ekonomicky nevýhodný inzulin z vepřových a hovězích slinivek. Od 80. let zaznamenala technika GMO velký boom a oblibu. Na světlo světa se dostaly hormony pro léčbu pacientů, začalo se s klonováním živočichů i vylepšováním vlastností rostlin. Dnes nám produkty geneticky modifikovaných organismů usnadňují velmi významně každodenní život a často o tom ani nemusíme vědět. Tato GMO vylepšení běžně používaných věcí či preparátů potřebných pro záchranu života pacientů nebudí žádné kontroverze. Je to zejména tím, že dle legislativy není povinností na tyto výrobky psát, že jsou GMO a mnoho lidí si tedy tuto skutečnost s těmito výrobky nespojí. Zejména v medicíně pacienti profitují díky GMO medicínským preparátům využívaným v léčbě nedostatku hormonů jako je cukrovka nebo trpaslictví, či u pacientů s trombózami a poruchami krevního srážení, kterým je daný chybějící faktor dodán. Zejména pak u pacientů s nádorovým onemocněním můžeme díky GMO technice nabídnout nové moderní léky – monoklonální protilátky, které výrazně zlepšily prognózu pacientů. Dalším využitím GMO v medicíně je příprava očkovacích látek. Například očkovací preparáty proti žloutence B, černému kašli a rakovině děložního čípku jsou u nás běžně využívány, nicméně ve světě lze najít vývoj a použití očkovacích látek také proti virům Ebola či Zika.
PRACÍ PRÁŠKY ANO A POTRAVINY NE?
I v běžném životě mimo medicínu nám GMO pomáhá, například při výrobě sýrů z mléka se využívá GMO připravený enzym chymosin, řada vitamínů (B2, B12, C, E) je vyrobena fermentací GMO mikroorganismů namísto extrakce ze zvířecích orgánů. Prací prášky a mycí přípravky využívají GMO enzymy na odstraňování nečistot při nízkých teplotách, což je velmi přínosné jak pro uživatele, tak pro životní prostředí díky snížení energetické náročnosti. Co ovšem budí značné kontroverze napříč západním světem, je využívání GMO v potravinovém průmyslu a zemědělství. Genetické modifikace zvířat nejsou pro svou časovou a finanční náročnost příliš rozšířené, jedním z mála GM zvířat je v současnosti losos AquAdvantage, který nese uměle vložený gen pro růstový hormon. Díky této změně ryba roste rychleji a nestačí se tak v mase nashromáždit tolik těžkých kovů a škodlivin z okolí.
PLANETA ZEMĚ NÁS BRZY NEUŽIVÍ
U rostlin je tomu však naopak a tyto cílené modifikace, které jsou jednodušší a dostupnější, jsou čím dál častější. Zlepšování je zaměřeno zejména na zvýšení produkce, výtěžku, odolnosti a vylepšení nutričních vlastností. GM rostliny se využívají nejen ke konzumaci, ale také například k odstraňování těžkých kovů z půdy. První GM potravinou schválenou ke konzumaci bylo v roce 1994 rajče FlavrSavr, které mělo díky snížení enzymu pektináza, zodpovědného za měknutí plodu, prodlouženou trvanlivost. Další projekt, zaměřující se na GM plodinu, byl projekt Zlatá rýže. Rozvojové země, zejména ty asijské, se dlouhodobě potýkají se slepotou z důvodu nedostatku vitaminu A ve stravě. Zlatá rýže je rýže obohacená o beta-karoten (odtud její název zlatá), který je prekurzorem vitaminu A. Jednoduše řečeno, konzumací takto obohacené rýže by bylo doplněno potřebné množství vitamínu ve stravě a došlo by efektivně ke zlepšení zdravotního stavu tamních obyvatel. Bohužel z důvodu nedůvěry lidí, špatné informovanosti a častým zásahům ekologicky zaměřených společností, které políčka s touto rýží záměrně ničily, došlo k pozastavení celého projektu a je zatím nejisté, kdy a zda vůbec se bude pokračovat.
CHTĚLI BYCHOM RADĚJI VÍC CHEMIE?
S rostoucí světovou populací roste i poptávka po zemědělských plodinách, nicméně kapacita zemědělsky obdělávané půdy je značně limitovaná. Nabízeným řešením je tedy zvýšení produkce pěstovaných plodin a současně také snížení jejich ztráty. Toho se dá docílit zvýšením odolnosti proti škůdcům a plísním. Odolnost proti hmyzím škůdcům je dnes řešena zejména chemickými postřiky rostlin hubícími hmyzí larvy. Zbytky těchto chemikálií však na rostlinách zůstávají i po pečlivém umytí. Nezapomeňme například na nechvalně známé využívání DDT, které vedlo k narušení ekosystému jeho hromaděním v přírodě a úmrtím zvířat kvůli jeho karcinogenním účinkům. DDT je i přes známé škodlivé účinky dodnes využívaným insekticidem v boji proti malárii v některých rozvojových zemích (zejména pak v Indii a jihoafrických státech), přičemž plodiny z těchto zemí jsou volně dováženy do Evropy i USA. GMO rostliny, takzvané Bt – rostliny, nesou gen pro specifický protein zvaný Bt-toxin, který je přirozeně produkovaný bakterií Bacillus thuringiensis. Bt-rostlina tento bakteriální enzym produkuje a pokud je pozřen larvami hmyzu požírající listy rostliny, způsobuje úmrtí tohoto škůdce. Není tak potřeba používat chemické pesticidy, jejichž rezidua mají potvrzený negativní vliv na zdraví lidí. V dnešní době je vytvořeno přibližně 700 variant zmíněného toxinu, které jsou přísně specifické na konkrétní druhy hmyzu. Je tedy vyloučené, že by Bt-toxin narušoval ekosystém neselektivním zabíjením neškodného hmyzu, například včel.
OBAVY JSOU ZBYTEČNÉ
Média často zmiňují obavu o rozšíření GM plodin do volné přírody, což je lidmi interpretováno jako velké a jisté nebezpečí GMO. Každá GM plodina je před uvedením na trh testována za velice přísných podmínek, a to včetně možného křížení s běžně dostupnými a jí podobnými druhy. Rostliny jsou sterilní (neboli neschopné křížení) a zároveň jsou upraveny tak, aby bylo zapotřebí pro jejich růst použití speciálního složení hnojiv. To prakticky zamezuje jejich růstu ve volné přírodě, kde se takové speciální směsi nevyskytují. V USA je využití GM plodin poměrně časté a rozšířené, zatím však nebyly hlášeny žádné úniky těchto rostlin do přirozeného ekosystému. Na rozdíl od klasického šlechtění s nejistým výsledkem podléhá GMO, jak již bylo zmíněno, velmi přísným pravidlům a testování na zdraví lidí před uvedením do praxe. Dle studie vlivu GM rostlin na lidské zdraví, která probíhá již 7 let na více než 100 milionech lidí, nebyly zaznamenány žádné negativní dopady na lidské zdraví či na plodnost.
CO BY MOHLO BÝT DÁL
Výzkum a vývoj GMO stále pokračuje a nabízí bezmezný potenciál do budoucna. Například v reakci na zvyšující se výskyt celiakie a alergie na lepek se vyvíjí druhy obilovin bez přítomnosti lepku. Ve výzkumu jsou také vakcíny obsažené v potravinách typu brambory, které by byly vítanou alternativou v rozvojových zemích, kde není použití současných vakcín z důvodu nedostatku vyhovujících skladových prostor možné. Vakcíny totiž musí být uskladněny při teplotách okolo 4°C. V neposlední řadě by používání GM plodin s vyššími výnosy vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti malých zemědělců s omezenými zdroji půdy. Stále se zvyšující populace bude dalším argumentem pro použití genetických modifikací v zemědělství. Nelze tedy než doufat, že se podaří osvětou o GMO vyvrátit pochybnosti a zahnat strach, který toto téma stále obestírá. GMO totiž již nyní přináší celou řadu výhod, bez kterých si dnešní svět dokážeme jen těžko představit.
